(Fotky) Káťa (kterou bych si vzal i za ženu)

"Ale musel bys za mnou přijet do Prahy" je většinou věta, po které následuje konec konverzace, protože já za modelkama běžně nejezdim - znáte mě - když fotím v cizim prostředí na místech který neznám, většinou to je zapovězený focení, ze kterýho jsem rozčarovanej a nasranej a víc času pak strávím hledáním nějakýho placu, než focením samotným a to je velký bolavý.

Ale Káťa... Káťa je vyjímka. Jednak má doma malý mimčo a už jen kvůli tomu bych jí vyšel vstříc, ale musim teda přiznat, že ona je tak šikovná, tak vyjímečná, tak speciální, něžná, rozkošná a zároveň tak velká hambářka (:D), že bych nadšeně jel i bez všech mimin. :D

Je to totiž jedna z bab, který jsou jak stavěný pro mě. To jak vypadá, jak se umí na člověka podívat, co z ní vychází za energii, to jak je profesionální ale zároveň člověku dává k těm 100% ještě něco navíc, že to není jen "fakt dobrá modelka, která ví co dělá" .. ale je to baba, která když to řeknu jako člověk člověku, ti dá pocit, že tady je jen pro tebe a udělá cokoli pro to, abys byl šťastnej a udělá to tak dobře, jako široko kurva daleko nikdo jinej.

Je to jako když konečně seženete řemeslníka na fakt speciální práci a on ji odvede do posledního detailu skvěle, ale ještě na základě dlouholetejch zkušeností přidá k té svojí práci pár drobností navíc, který byste sami nevěděli, že jste vlastně vůbec chtěli, ale nakonec jsou stěžejní! :D

Je to jako když by vás měl operovat primář věhlasné kliniky, kterej ale svou práci dělá s naprostým nasazením ale ještě s radostí a láskou.

Prostě.. Kdybych si mohl v nějakým kvalitním programu naklikat modelku v nějaké virtuální realitě tak, abych byl navždy spokojenej, tak po hodinách a hodinách klikání skončím s Káťou. Zrzečka, jemná, ďolíčky ve tvářích, trochu pihatá, trochu prdelatá, správně velký prsa, vymakaná postava tak akorát, ohebná jak gymnastka, šikovná, usměvavá ale s nekonečně živejma vočima a sršící ženskou energii.. Prostě mazec.

Honzo ty ses zase zamiloval ne? No... Dobře. Je to těžká práce :D Trochu jsem se zabouch no.. :D Ale nejsem v tom sám - hromada z vás Káťu určitě zná a její "ladykiller" profily sleduje už roky .. a já vám naprosto rozumim :D

Přijel jsem teda pro ni do Prahy a naštěstí to je chytrá baba, která bydlí na okraji tohodle velkýho města, takže přirodu má věsměs za rohem. Takže jsme za ten roh jeli.. "Mám tady vybraný jedno místo, kam chodíme na procházky" znělo docela dobře. Projel jsem křovím do hluboké trávy, stezkou pro chodce, kam se ani motorka nevejde do děr, kam by se za války schovala celá četa.. Což bych běžně neudělal, protože mám rád svoje auto, ale tento den byl speciální a stál za to (si říkám pokaždé, když od té doby jdu k naprosto poškrábanýmu autu :D)..

Zde na fotce můžete vidět čím jsme právě projeli, jak široká cesta to byla a že parkuju jako úplná minda (ale líp to nešlo, vystupovala by do kopřiv :D)

No a byli jsme tam. Nebylo kde zaparkovat, ani kam jet dál, ani kam couvat, takže jsem prostě vypnul motor v domnění, že budeme fotit hned vedle, protože kolem nás to opravdu vypadalo na území nikoho, kde vás v noci maximálně přepadne loupežník, ale přes den bych tam fakt nečekal pohyb.

Káťa ale byla trochu nervózní z toho, že někdo půjde okolo a uvidí nás jak fotíme (což mi při historii nás obou přišlo poměrně vtipný), ale zase.. je to holka, která bydlí o kousek vedle a možná člověk prostě nechce potkat zbloudilý sousedy z bytovky někde v hlubokých keřích, kde má zrovna vystrčenou holou zadnici.

Takže jsme šli o kousek dál. což bylo pořád málo.. takže jsme šli ještě o kousek dál, což už mě začalo stresovat, protože jsem tam to auto nechal faaaakt blbě. Pak jsme šli ještě o kousek dál, i když jsme už potkali skvělý místa na focení.. Ale Káťa měla jasou představu toho, že fotíme "nahoře, kam chodí na procházky".. tak jsme šli dál .. a dál a dál... a když už jsem byl úplně zchvácenej, upajdanej, slitej potem a s nervama v kýblu z toho auta, uslyšel jsem "tady" :D .. a byli jsme na místě, který vypadalo 1 ku 1 úplně stejně jako to, kde jsme vystupovali z dodávky. Tak tento start se mi nelíbil a do té doby jsem byl vopravdu docela nasranej (ale držel jsem to nějak v sobě)..

No ale pak si na sebe Káťa vzala šaty, jemně se dolíčla a když kříkla "mužeem", tak jsem přišel blíž a rovnou jsem zapomněl na všechny svoje strasti, protože jsem hned dostal ukázku "hele takhle se z toho daj dostat prsaaaa, takhle se z toho můžu svlíkat, takhle ti můžu ukazovat zadek a pak uvidíš i to další" :D ..

Hlava se mi nafoukla do nadliských rozměrů, protože jsem právě mohl vyfotit během 6ti vteřin asi 20 skvostných fotek a místo toho jsem tam jen stál jak opařenej, s hubou otevřenou dokořán.. že co se to právě stalo :D .. Ale stejně jako každej jinej pes jsem se prostě oklepal, zavrtěl ocasem, vyplázl jazyk a čekal jsem nadšeně co přijde :D

A přišlo přesně to, co jsem si přál. Udělalo se celkem hezký světlo, Káťa pózovala tak, jako by se mi o tom snad jen zdálo v tom nejhezčím snu a do toho na mě házela vtípečky a srandovala se mnou. A i kdyby to teď a tady skončilo, tak by to za to stálo a já bych odjížděl spokojenej, ale k mýmu velkýmu štěstí to byl teprve začátek.. protože PAK se teprve začaly dít věci!!

Mimochodem na tom místě, kde jsme fotili, jsme za celou cestu nahoru nepotkali živáčka, ale jak se začalo stmívat, lidi jako by najednou lezli z nor, z keřů, z polí a lesů a všichni jak na sviňu museli chodit přesně kolem nás, takže čemu se Kačka nejvíc chtěla vyhnout, toho si užívala nejvíc a mě pokaždé dostávalo do kolen jak s nevinným kukučem samu sebe zakrývala a roztomile odcupitávala se schovat za nejbližší listnatou sviňu, aby o moment pozdějc mohla jako pohádková postava zase vybíhat zpátky a hrát na mě sprostěnku :D

No.. a až uvidíte co bylo pak, tak pochopíte, že tohle nebylo nic.. tak zase příště... :)))