(Fotky) Šárka se odhaluje v lomu

JE TO DLOUHÝ, SORRY :D .. ale když se věci serou, tak se o tom líp píše :D

"Celý jsem to vymyslela! Jen něco přes hoďku pojedeš mým směrem. Našla jsem lom, kde to při východu sluníčka bude kouzelný, takže se tam potkáme večer před tím, obhlídnem to, přespíme tam někde v autě a ráno jdem na to!"

Takhle nějak zněly znepokojující slova, který svýma jemnýma prstama naťukala Šárka odvážně do klávesnice, aby je ke mně odeslala.

Znepokojující převážně proto, že poslední dny pršelo, bylo zataženo, byla zima. Znepokojující proto, že bych měl jet celkem daleko, na místo který neznám, což většinou znamená průser.. a pak tam ještě čekat na další den ráno, když východy (nebo rána samotný), jsou přesně to co nemám rád! :D Znepokojující proto, že bychom měli přespat v autě.. já a modelka... no ty vole.. to zní jakože to "nebude dobrý toto" :D :D .. A znepokojující proto, že jsme spolu fotili jen jednou, kdysi před dvěma rokama, u mě doma a Šárka byla z focení.. když to řeknu upřímně.. docela vystrašená a trvalo nám dlouho najít hezký klidný momenty a pózy, který jí pasovaly.

Takže když to shrnu. Mám jet pryč, za vesměs nemodelkou, v hnusnym počasí, na místo který neznám, abych tam fotil východ sluníčka, když obecně nenávidím rána.. a máme chrápat v autě? Tak to nevim, co lepšího by se mi mohlo stát! :D YES! Konečně nějaká výzva!

Navíc mám novou kameru, se kterou celej ten příběh kolem focení můžu natočit, takže z toho bude mega video, kde se konečně bude dít něco zajímavýho! Hurá!

Když toho dne, vymydlenej navoněnej, s čistejma peřinkama ve vyluxovanym autě startuju, venku je zima a prší. A předpověď říká: "prší a bude pršet". Šárka mi ale píše, že nám teda rozhodně pršet přestane, ať se nestresuju, že to bude v klidu, že bude sluníčko! ..No.. Okay..

Za poslední prachy na kartě kupuju benzín, cigára a něco na jídlo a vyrážím. Po cestě přes ten ukrutnej slejvák nevidím ani na cestu a jediný, co mě drží v klidu je, že i kdyby byl průser a nevyšlo to, že aspoň natočím supr dupr video s příběhem. Na kameru ukazuju tu průtrž, ve které zrovna jedu, popisuju to jak Šárka tvrdohlavě tvrdí, že budeme fotit se sluníčkem a směju se tomu, jak nám to rozhodně nevyjde.

Po skoro dvou hodinách cesty jsem už skoro na místě a nemůžu uvěřit svým očím. Z mraků, ze kterých zrovna přestalo pršet najednou dokonce vylízaj paprsky sluníčka! Mě jebne! :D .. Mám radost, protože to vopravdu znamená, že Šárka je čarodějka, nebo magická vílečka! .. A pak mi přišlo toto:

 A mně hned došlo, že jsme úplně, ale jakože vopravdu úúúplně v prdeli, protože jestli existuje někdo stydlivější než já.. Někdo, kdo opravdu nechce být viděn při tom, kdy se snaží pózovat (nedejbože nahatej) před fotografem.. tak je to Šárka a já si pamatuju, že je to obří těžkej kámen, co jí sedí na plicích, se kterym fakt, ani při mojí nejlepší vůli, nepohnu.

Takže sice máme nějaký sluníčko, ale nejspíš jsme přišli o lom, kvůli kterýmu se sem takovou dobu táhnu.. Ale říkám si .. dobrý.. tak si večer třeba uděláme oheň, pokecáme, dáme přespávačku.. a ráno se uvidí.. pořád bude aspoň to bezva video i kdyby nic dalšího.. a třeba i kus "nějakýho zážitku"..

Přijíždím na místo, zastavuju a o minutu později u mě už stojí i Šárka. V jejim autě. S matrací na zadních sedačkách. AU :D Takže to máme jedno dobrodružstí mínus :D .. "Přece bych nespala s tebou v autě! Já potřebuju na spaní klid", byly slova který bodaly hluboko pod žebra. (:D)

Hraju, že vlastně úplně v pohodě, že romantika nebyla ani v mým plánu a do toho rovnou řikám, jak jsem nadšenej, že je sluníčko, že to perfektně vychází do mýho příběhu, kterej kolem celýho focení natáčím a že jsem tomu absolutně nevěřil.

Šárka se nachvíli zasekla v čase, nebo to tak aspoň vypadalo.. Koukla na mě a ptá se: "Ty chceš natáčet jak fotíme?" .. a já nadšeně přikyvuju a kdybych měl vzadu vocas tak s ním radostně vrtím, protože se z toho radostním. "Tak to bych nechtěla ty jo" ..

A jestli před chvíli jsem měl pod žebrama nůž, tak teď se z něj stala pila a Šárka za ni usilovně tahá :D Tak nějak jsem se cejtil.. Prostě mi sebrala hračky a já v tu chvíli chtěl být malý dítě a vybrečet si je zpátky! .. Ale jsem dospělej muž a nebudu nikoho ukecávat do ničeho, co by nechtěl dělat.

"Tak mi pojď aspoň ukázat, kde budem fotit, třeba tam budou nějaký místa, kam není vidět", říkám jí během toho co zase balim kameru zpátky do batohu v autě.. a snažím se u toho nedávat najevo svoje mírný zklamání..

Jdeme lesem k lomu, kterej jsem nikdy neviděl. Já totiž vůbec do lomů moc nechodim. Jednak jsou zaplavený a já neplavu.. a druhak většinou v lomu brzo zapadá slunce, protože to bejvá díra v kopcích a to mi, jako převážně zapadajícího slunka honičovi, taky úplně nevyhovuje.

Přicházíme k prvním skalám a jak vycházíme z lesa, před náma se otevírá prostor. Nádhernej prostor plnej skal a skalek, který obepínaj naprosto průzračnou vodu, jejíž hladina je jako zrcadlo. Je to jak z pohádky! A do toho všeho nám svítí sluníčko, který tomu dodává filmovou atmošku a já se skoro roztíkám blahem.

Jak přicházíme, tak do toho ticha a atmosféry, kterou mohl připravit snad jen Bůh, najednou z hlubin skal slyším z dálky znějící masivní lidoopský hrudní řev, kterej se postupně, jak jsme blíž a blíž, zformuje do něčeho, čemu už bohužel rozumím: "Pičooooo!! Co je pííííčo!!".. Kolem nás "probíhají" dva naplech slití polonazí maníci. Čumíme na to se Šárkou vyjeveně.. ale říkám si: "To dáme.. půjdem prostě dál, aby nás neviděli kdyžtak.. "

"Heeeeeeeej", sýpá na nás hlasem celoživotního kuřáka a opilce, asi 20ti letej mladík, obklopenej hromadou dalších, zatím pospávajících mužných mužů, kteří se očividně společně rozhodli strávit týden bez žen, pod celtou, v trenkách, u plápolajícího ohně, s flaškou rumu v jedné ruce a cigárem v druhé.

Romantická představa. Nechutný provedení :D ... Obzvlášť, když jdu já, zakřiknutej týpek vole.. s naprosto vyděšenou a vyplašenou modelkou okolo.. a vim, že jestli něco posledních pár dní tihle podnapilí borci neviděli, tak BABU. :D

Snažím se si rozvzpomenout na chvaty a hmaty, který vždycky dělal ve filmech proti přesile Steven Segal, protože jsem si téměř jistej, že Šárku v příštích vteřinách tihle borci, pokud ji neochráním, rozsápají na cucky. Jsem na sebe naštvanej, že jsem ty pohyby necvičil častěji.

Mrkám na Šárku a jemně jí špitnu do ucha "makej", protože vím, že jestli nepřidáme, tak dnes to bude ten den, kdy se chtě nechtě budu rozhodně učit plavat. A to bych nerad :D

Proběhly jsme teda tiše okolo opilců okupujících zdánlivě nejlepší místo k focení, o který jsme tím pádem přišli. Naše životy ale byly ušetřeny a to bylo hlavní. A jak jdeme dál, potkáváme čímdál zajímavější místa, kde by se krásně fotilo a kde mi Šárka zcela jasně dávala najevo, že tam rozhodně fotit nebudeme, protože hádejte proč :D .. Bylo na nás vidět.

No a když jsme došli až na samotnej konec celýho lomu, kde pro nás zůstala jedna skalka a kus palouku a drobek zbývajícího slunka, bylo jasný, že tohle je naše místo. Koukám na slunko a vidim, že zapadá tak, že svítí přesně z té strany, ze které ho potřebuju. Přemejšlím, kde bude ráno a je jasný, že to bude vyloženě nahovno pozice. Koukám do telefonu v kolik to bude, ale místo toho vidim, že telefon mi slibuje, že v noci začíná pršení, který na několik dalších dnů nepřestane :D COOL.

No a tak říkám Šárce, že zbývá asi hoďka nějakýho světla.. ukazuju jí telefon s předpovědí.. Do toho oba víme, že s flaškama v ruce do vody právě skákající týpci budou na place i ráno a tak se nezmůžu na nic, než abych ze sebe vytlačil, spolu s mírným šklebem, dvě slova: "tak teď?" .. Šárka na mě kouká, přemýšlí, kouká, přemýšlí a vrací mi taky přesně dvě slova: "Tak jo" ....... Tak jo :D

Blbý je, že momentálně nemáme nic sebou. Blbější je, že cesta do auta a zpátky je tak na 15 minut. No a nejblbější je, že půjdeme kolem té bandy. A dokonce dvakrát. Takže dělám pár dřepů na rozehřátí, nasazuju (v mojí představě) válečnej obličej nasranýho Vikinga a jdu si, (v reálu) jako gay, pro svůj foťáček, do autíčka. :D :D

O 20 minut později už Šárka předemnou stojí v šatech, který skrývaj celou její ženskost  na místě, který odpovídá krásou například i tomu, co je mezi bytovkou kde bydlím a kde bydlí někdo jinej.. Slunko se ztrácí v korunách stromů, na pozadí řvou ožralci a Šárka je zkoprnělá. A já taky. A chci domů. :D

"Vypadáš trošku jak kdybys patřila k Amišům" nebyla přesně ta věta, kterou bych měl začít naše focení, ale nic lepšího jsem při pohledu na ty absolutně neerotický šaty ze sebe nedostal. Autocenzuru jsem dokázal spustit až momenty potom.

Protože když se už zdálo, že konečně začneme fotit, z houští vylezl pán.. a hned za ním vylezla paní .. prošli bezeslova okolo nás a asi o patnáct metrů pozdějc si začali stavět přístřešek, kde měli pravděpodobně v plánu zůstat navždy :D

Vidim Šárku, která na mě kouká přesně tím pohledem, kterej vyjadřuje všechno. Vyjadřuje "Pojďme kurva prosím někam jinam" .. a já to cejtim... a už začínám být mírně nasranej, protože když nezačneme fotit, tak nebude světlo, místo, nálada, nic! :D .. a říkám Šárce "Vole čum, ani ten borec ani ta baba na nás nečumí a jsme jim úplně u prdele. Navíc už nebude světlo a ani nemáme kde fotit a večer začně pršet, takže to je buď teď, nebo nikdy. A ani nemusíš být nahá. Dáš to?"..

"Tak... ... tak to zkusíme, ale veď mě, protože vůbec nevím co se sebou".. A od tohodle momentu už se to celý začalo zlepšovat :) .. Teda ty šaty mě šíleně štvaly, protože já jsem si živě pamatoval, jak brutálně dobrá byla Šárka minule, když byla nahá a teď... by člověk v těch šatech ani nepoznal, jedná-li se o muže či ženu :D

A tak to nějak zkoušíme, já se snažím rychle rozfotit a u toho se pokouším v Šárce vzbudit co nejvyšší sebevědomí, který by mohla použít. A jak po másle to rozhodně nešlo. Vlastně ten stroj celej skřípal, jak kdyby nikdo už roky nedolil olej.. Ale pak!... Pak Šárka z těch šatů na mě vystrčila stehno!

V tu chvíli jsem si já připadal jako Amiš :D .. Viděl jsem stehno ženy! Ne jen lýtko! Viděl jsem celou nohu! O můj bože! :D ... A Šárka když viděla, jak mě to najednou rozparádilo, tak i jí to najednou začalo hezky jít... a jak na nás přišla tahle vlna radosti, byli jsme dalších 10 minut v ráži a dělali krásu.. Krásu jejíž plody můžete najít v galerii nahoře. A věřte tomu, že co se dělo potom, byla ještě úplně jiná liga. A to uvidíte příště :)